Odpověď na modlitbu
Odpověď na modlitbu
V Keni se šestiletá Michelle naučila modlit v mateřské škole Merisho Advent Community Nursery School a začala prosit Boha o nové školní budovy. Její modlitby vedly její rodinu k poznání soboty, přijetí Ježíše a vstupu do adventistické církve – a dnes pomáhá třináctá sobotní sbírka splnit její modlitbu, kterou vyslovila již před čtyřmi lety.
Modlitba z pořadu „ “, kterou před čtyřmi lety vyslovila malá holčička, se dnes naplňuje. Ano, slyšeli jste správně. Modlitba, kterou před čtyřmi lety vyslovila malá holčička, se dnes naplňuje v sobotní škole.
Ta holčička se jmenuje Michelle a žije v Keni.
Když bylo Michelle šest let, rodiče ji poslali do školy Církve adventistů sedmého dne s názvem Merisho Advent Community Nursery School. Michelle nikdy neslyšela o adventistech sedmého dne. Ani její rodiče o adventistech moc nevěděli. Věřili v Boha, ale do kostela chodili v jiný den v týdnu a téměř se nemodlili.
Jednou z prvních věcí, které si Michelle ve škole všimla, bylo, že se děti každé ráno modlily. Před začátkem vyučování se děti shromáždily, aby si poslechly, jak jim učitelka čte příběh z Bible. Příběhy byly o Jóbovi, Josefovi a laskavém pastýři, který našel ztracenou ovci. Po příběhu učitelka požádala jedno, dvě, tři, čtyři nebo dokonce pět dětí, aby se pomodlily.
Michelle nebyla zvyklá se modlit, a tak pozorně poslouchala, jak ostatní děti mluví k Bohu. Netrvalo dlouho a zvedla ruku a řekla, že se také chce modlit.
Poprvé se modlila za svou školu.
„Drahý Bože, prosím, požehnej škole, učitelům a dětem,“ modlila se. „Dej nám hezké, nové budovy, kde budeme moci chodit do školy.“
Ředitel školy tu modlitbu zaslechl a potěšilo ho to. Také chtěl, aby Bůh požehnal škole, učitelům i dětem. Také se modlil za hezké, nové budovy, kde by děti mohly studovat. Školní budovy, které stály vedle adventistického kostela, byly staré a zchátralé. Nebylo tam dostatek učeben pro všechny děti, které se chtěly učit.
Jak ubíhaly týdny a měsíce, Michelle stále naslouchala modlitbám dětí ráno i odpoledne po skončení vyučování. Když se modlila ve škole, přidávala do svých modliteb nové prosby. Vždy však prosila Boha, aby požehnal škole, učitelům i dětem a poskytl nám pěkné, nové budovy.
Ředitel školy měl pokaždé radost, když ji slyšel modlit se. Myslel si, že Bůh udělá něco úžasného.
Ve škole učitelé připomínali dětem, aby každý den vyprávěly rodičům, co se naučily. Michelle tedy rodičům řekla, že se naučila modlit. Řekla jim, že se musí modlit i doma.
Otci i matce se ten nápad líbil. Rodina začala společně modlit ráno, než Michelle odešla do školy. Modlili se večer před spaním. Modlili se před jídlem. Pro rodinu to byla nová zkušenost, ale všem se to moc líbilo.
Jednoho dne přišla Michelle domů a oznámila, že se naučila nazpaměť Efezským 6:1. Rodičům ten biblický verš zarecitovala: „Děti, poslouchejte své rodiče v Pánu, neboť to je správné“ (NKJV).
Otec i matka měli radost. Těšilo je, že se učí Bibli. Byli rádi, že se učí být poslušnou dívkou.
Pak Michelle přišla domů a řekla, že se dozvěděla o sobotním dni.
„V den sabatu máme odpočívat, protože Bůh ve čtvrtém přikázání říká: ‚Pamatuj na den sabatu, abys jej svatě zachovával,‘“ řekla.
Otec a matka chtěli vědět víc, a tak dívka otevřela Bibli a ukázala jim čtvrté přikázání v Exodu 20:8–10. Ukázala jim také příběh o stvoření v Genesis 1 a to, jak Bůh sedmého dne odpočinul od svého stvořitelského díla a posvětil den sabatu v Genesis 2:1–3.
Michelle řekla, že by v sobotu chtěla chodit do kostela vedle své školy. Otec a matka jí to povolili, ale sami si nebyli jisti, zda tam budou chodit také.
A tak o sobotě otec s matkou přemýšleli celý rok. Nakonec se rozhodli, že chtějí chodit do kostela s Michelle. Chtěli svatit den soboty. Otec s matkou odevzdali svá srdce Ježíši a nechali se pokřtít.
Nyní chodí v sobotu do kostela celá rodina: otec, matka, Michelle a její malý bratříček jménem Maxwell. I dnes, v tento výjimečný třináctý sabat, jsou v kostele a společně s miliony dalších lidí po celém světě uctívají Boha.
Michelle je šťastná, že přivedla svou rodinu do kostela. Dnes má ale obzvlášť radost z něčeho jiného. Dnes Bůh vyslyší její modlitby. Už čtyři roky se modlí, aby Bůh její škole poskytl pěkné, nové budovy. Část sbírky z třináctého sabatu tohoto čtvrtletí (známé také jako čtvrtletní sbírka na misijní projekty) poputuje do její školy, aby mohla mít pěkné, nové budovy.
Děkujeme vám za vaši oběť, která pomůže adventistické mateřské škole Merisho v Keni. Tato sbírka bude také věnována na čtyři další projekty ve Východo-středoafrické divizi: na velké mediální centrum v Kinshase v Demokratické republice Kongo; na školu pro zdravotní sestry na Adventistické univerzitě v Lukangě v Demokratické republice Kongo; na kliniku v Burundi; a na kliniku na ostrově Zanzibar v Tanzanii. Děkujeme vám za vaši štědrost při sbírce, která pomáhá naplnit Michelleinu modlitbu.
Automatický systém — Misionářské příběhy