Uši k naslouchání

20. června 2026 | KEŇA

V Keni byl čtyřletý John schováván před okolním světem, protože byl neslyšící – až do chvíle, kdy ho na táborovém setkání potkal neslyšící adventistický učitel a představil ho adventistické škole pro neslyšící Mwata. Tam se John naučil chodit, hrát si a modlit se, čímž svým rodičům ukázal, že neslyšící není prokletí, ale cesta, kterou Bůh může spasit.

Johnovi byly čtyři roky, ale téměř nikdy nevycházel z domu. Byly mu čtyři roky, ale téměř nikdy nevycházel ze svého pokoje. Otec a matka nechtěli, aby o něm někdo věděl. Styděli se za to, že byl neslyšící.

Může se zdát podivné stydět se za dítě, které neslyší. Ale v Keni, kde John žije, si někteří otcové a matky myslí, že mít neslyšící dítě je Boží trest. Otcové a matky si myslí, že je Bůh trestá za to, že udělali něco špatného.

Tito otcové a matky mají o Bohu mylnou představu. Bůh nikdy netrestá rodiče tím, že by jim dal hluché dítě. Bůh je láska a chce, aby každé dítě slyšelo. Hřích je však špatná věc a kvůli hříchu se někdy dějí špatné věci.

Johnovi rodiče se styděli, a tak nechtěli, aby ho někdo viděl.

Chudák malý John.

Jednoho dne šel John na letní shromáždění. Na letním shromáždění si otec s matkou našli nového přítele, který byl náhodou učitel. Učitel se od jiných lidí doslechl o Johnovi a zeptal se na toho chlapce. Johnovi rodiče mu však nechtěli přiznat, že mají syna, který je hluchý. Byli příliš zahanbeni.

Učitel chtěl pomoci a řekl: „Podívejte, já jsem také hluchý a jsem ředitelem školy pro neslyšící děti. Můžeme pomoci.“

Otec a matka byli tak překvapeni, že mluvili s člověkem, který byl neslyšící. Byli tak překvapeni, že i on chodil do školy a měl dobrou práci. Učitel přišel o sluch, když mu bylo 14 let, a uměl mluvit a odezírat ze rtů.

Johnovi rodiče zavedli učitele k chlapci. John seděl sám. Měl slabé svaly a nemohl chodit. Na cizince se díval se strachem. Kromě svých rodičů neznal moc lidí.

Učitel věděl, že ho John neslyší. Věděl, že John neumí odezírat ze rtů. Znal však jiný způsob, jak s ním komunikovat. Věděl, že všichni chlapci mají rádi mobilní telefony, a tak vytáhl svůj mobil a ukázal Johnovi několik fotek.

Johnovi se rozzářily oči, když uviděl fotku fotbalového míče.

Učitel rukama naznačil, že má fotbalový míč venku před stanem. John se na míč těšil, ale bál se opustit stan.

Učitel Johna každý den navštěvoval na táborovém setkání a stal se jeho přítelem. Na konci táborového setkání John souhlasil, že půjde s učitelem a svými rodiči do školy pro neslyšící děti, aby si míč prohlédl.

Když dorazili, John měl obrovskou radost, že vidí opravdový fotbalový míč! Držel ho v rukou. Kotal ho po zemi. Přál si, aby měl silné nohy, aby do míče mohl kopnout.

Učitel navrhl, aby se John nastěhoval do školní ubytovny a začal chodit do školy.

Johnovi rodiče s tím souhlasili.

Ve škole bylo 72 dětí, z toho 43 dívek a 29 chlapců, kteří neslyšeli. Otec a matka chtěli, aby se John stal 73. dítětem v této škole. Poprvé si uvědomili, že kromě Johna je neslyšících dětí mnoho. Poprvé si uvědomili, že neslyšící být není prokletí.

Uplynulo šest měsíců od chvíle, kdy John začal ve škole studovat. Jeho nohy zesílily a on rád běhá za fotbalovým míčem.

Učí se také modlit. Znalost znakového jazyka ještě nestačí k tomu, aby všemu rozuměl. Uvědomuje si však, že existuje Bůh, s nímž ostatní děti každý den mluví. Ví, jak složit ruce k modlitbě a jak na konci rukama říct „amen“.

„Ten chlapec školu miluje,“ řekla učitelka. „Kdybyste ho dnes viděli, nevěřili byste, že kdysi nemohl chodit.“

Část prostředků z předchozího sbírky třináctého sabatu, známé také jako čtvrtletní sbírka na misijní projekty, byla použita na renovaci a rozšíření školy, kde John studuje v Kisii v Keni. Plný název školy je Mwata Adventist School for the Deaf. Díky této předchozí sbírce mohlo mnoho dětí získat vzdělání a poznat Boha, který zničí hřích a brzy jim dá uši, kterými budou moci slyšet. Jedním z misijních projektů pro toto čtvrtletí je další škola, Merisho Advent Community Nursery School, která v Keni učí děti o Bohu. Děkujeme vám za štědré dary na tento důležitý projekt.

Automatický systém — Misionářské příběhy