Dotčen laskavostí

Pro učitele sobotní školy: Tento příběh je určen pro sobotu 17. ledna.

Autor: Hélène Luvant

Paní Luvant měla velký sen. Chtěla si otevřít krejčovství a jednoho dne se její sen splnil! Myslela si, že její obchod jí přinese peníze a úspěch, ale stalo se něco ještě lepšího. Našla Ježíše.

Paní Luvantová a její manžel pocházejí z Vietnamu. Žijí se svou dcerou na krásném ostrově Nová Kaledonie v jižním Tichém oceánu.

Při výchově dcery začala paní Luvantová stále více šít. Šití se naučila jako teenagerka ve Vietnamu a věděla, že díky svému zvláštnímu talentu může své řemeslo proměnit v výnosný podnik. K tomu však nestačila jen zručnost. Vyžadovalo to tvrdou práci a naučit se francouzštinu, která se tam mluvila. Paní Luvantová také věřila, že její úspěch závisí na modlitbách k soše v jejím domě.

Jednoho dne se stalo něco zvláštního. Do obchodu paní Luvantové vstoupila zákaznice jménem slečna Edwige a změnila její život. Slečna Edwige byla laskavá starší žena, která chodila do nedalekého adventistického kostela a ráda s lidmi mluvila o Ježíši.

Slečna Edwige se zeptala: „Máte Bibli?“ Paní Luvant žádnou neměla, tak jí slečna Edwige jednu dala.

Obě ženy se rády navštěvovaly. Slečna Edwige se stala jednou z nejlepších zákaznic paní Luvantové a často jí nosila milé dárky, jako například citrony nebo grapefruity. Paní Luvantová byla laskavostí slečny Edwige velmi dojatá! Dárky vždy odnesla domů a položila je před sochu jako děkovnou oběť.

Slečna Edwige jí jemně vysvětlila, že socha je modla a že Bible říká, že bychom měli uctívat pouze Ježíše. Paní Luvantová o Ježíši nikdy neslyšela. Vše, co jí slečna Edwige z Bible naučila, bylo pro ni nové.

Paní Luvantová byla zvědavá. Líbilo se jí, jak byla slečna Edwige laskavá, a chtěla se o Ježíši dozvědět více. Jednoho večera proto šla se svou dcerou se slečnou Edwige do jejího kostela. Slečna Edwige požádala členy, aby se během modlitby modlili za paní Luvantovou a její dceru. Paní Luvantová se tak cítila milovaná.

Poté paní Luvantová chodila do kostela dál. Připojila se ke skupině studující Bibli a chodila na speciální setkání. Čím více se učila, tím více chtěla vědět o Ježíši a jeho lásce.

Brzy paní Luvantová odevzdala své srdce Ježíši. Byla tak šťastná, že se rozhodla nechat se pokřtít! Před křtem však odstranila velkou sochu ze svého domu. Chtěla uctívat Ježíše a pouze Ježíše.

Paní Luvantová měla nyní nový sen. Chtěla otevřít šicí dílnu, kde by mohla sdílet Ježíše. Modlila se a čekala. Po několika měsících se uvolnil obchodní prostor v centru města, kde většina obchodníků byli Vietnamci jako ona. Paní Luvantová věděla, že Bůh vyslyšel její modlitbu.

Tato nová dílna byla jiná než její první obchod. Uvnitř paní Luvantová umístila zdarma knihy o Ježíši a záložky s biblickými verši ve francouzštině a vietnamštině. Kdokoli, kdo přišel, si je mohl vzít domů!

Paní Luvant věří, že jí Bůh dal tento obchod, ne aby zbohatla, ale aby zbohatla ve víře a pomohla i ostatním najít Ježíše. Na ostrově žije mnoho Vietnamců a paní Luvant chce, aby každý z nich poznal jejího přítele Ježíše.

Když se jí někdo zeptal, co by chtěla dělat nejvíc, odpověděla: „Chci se stát misionářkou pro vietnamské obyvatele Nové Kaledonie.“

Paní Luvantová miluje biblický verš, který jí připomíná její příběh. Je to Jeremjáš 1:5: „Já jsem tvůj Stvořitel a ještě předtím, než jsi se narodil, jsem tě vyvolil, abys mluvil mým jménem k národům“ (CEV).

V Nové Kaledonii brzy začne velký misijní projekt s názvem Kristus pro jih. Paní Luvantová se těší, že se bude podílet na tomto projektu a pomáhat více lidem poznat Boha.

Vaše třináctá sabatní oběť, známá také jako čtvrtletní misijní projektová oběť, bude mít velký dopad na životy lidí v Nové Kaledonii. Pomůže vybudovat centrum vlivu ve Wallisu, které adventistům pomůže navázat přátelství s lidmi v misijní oblasti Nové Kaledonie.