Dobrodružství v Ekvádoru

Učitelům sobotní školy: Tento příběh je určen pro sobotu 22. listopadu.

Maria se vydala na novou cestu víry poté, co se její mladší sestra Angel uzdravila z rakoviny jater. Uvěřila, že Bůh adventistů sedmého dne vyslyšel její modlitby, a s rodinou vstoupila do Církve adventistů.

Připojení k církvi se jí však nezdálo dostatečné. Bůh toho pro ni udělal tolik a ona pro něj chtěla udělat něco víc.

Maria pomáhala ohroženým dětem jako sociální pracovnice v Chile. Byla to dobrá práce, vydělávala dobré peníze a měla dobré přátele.

Jednoho dne se jí kamarádka zeptala: "Nechtěla by ses přestěhovat do jiné země a pracovat tam jako misionářka?" "Ne," odpověděla.

Přítel Marii vyzval, aby se přihlásila do Adventistické dobrovolnické služby, programu světové církve adventistů pro misijní dobrovolníky.

Poté se Maria zúčastnila adventistického kongresu mládeže, kde řečník také apeloval na misionáře.

Maria nemohla odmítnout. Modlila se: "Tady jsem. Pošli mě, Pane."

Maria se ocitla na rok ve službě Adventistické dobrovolnické služby v Ekvádoru. Měla využít své vzdělání v oblasti sociální práce a poskytovat poradenství dětem a vyučovat na adventistické škole v Santo Domingu, čtvrtém největším ekvádorském městě.

Zpočátku bylo pro Marii obtížné přizpůsobit se životu v nové zemi. Strašně se jí stýskalo po rodičích a dvou sestrách.

Také se těžko přizpůsobovala svému okolí. Ekvádor a Chile leží na stejném jihoamerickém kontinentu, ale připadaly jí jako dva odlišné světy. Ekvádorská jídla jí připadala chutná, ale velmi odlišná. V Chile lidé jedli lehkou snídani složenou z jogurtu, chleba, čaje a možná ovoce. V Ekvádoru se snídaně skládala z rýže, fazolí a smažených banánů. Velká ekvádorská snídaně připadala misionářce z Chile spíše jako oběd.

Pak tu byli komáři. Zdálo se, že škůdci jsou všude. Maria použila repelent proti komárům, ale nezdálo se, že by to pomohlo. Její tělo pokrývaly štípance.

Také podnebí bylo jiné. Maria byla zvyklá na horká a suchá léta a chladné zimy v Chile. V Ekvádoru bylo stále tropické počasí s vysokou vlhkostí a spoustou dešťů.

Jak týdny plynuly, Maria si začala zvykat na nové prostředí a služba Bohu ve škole se jí líbila.

Mnoho dětí ve škole pocházelo z domorodého národa známého jako Tsáchila, což znamená "pravý lid". Domorodci si barvili vlasy na červenooranžovo a nosili vodorovně pruhované černobílé sukně. Ženy nosily pestrobarevné sukně s vodorovnými pruhy.

Děti se učily o Ježíši ve škole a také v církevním klubu Pathfinder. Pak šly domů a učily své rodiče o tom, co slyšely. Maria s úžasem sledovala, jak se děti a jejich rodiče díky její práci ve škole přibližují Bohu.

Mariiny aktivity přesahovaly rámec vyučování. Připojila se k církevní skupině, která každý týden navštěvovala odvykací centrum pro alkoholiky. V centru vedla biblické hodiny a hrála s lidmi hry. Řada těchto lidí odevzdala svá srdce Ježíši ve křtu.

Maria také pravidelně navštěvovala dětský domov, kde dětem vyprávěla biblické příběhy a hrála s nimi scénky.

Jak rok plynul, Maria s úžasem pozorovala, že jí Bůh zjevuje duchovní dary, o kterých nevěděla, že je má. Pochopila, že má dar oslovovat mysl prostřednictvím vyučování, ale neuvědomila si, že má také dar oslovovat srdce prostřednictvím napomínání (viz Římanům 12,6-8). Vždycky se styděla, ale teď se učila mluvit o Bohu ve škole i jinde. V různých církvích se dělila o své osobní svědectví. Vyprávěla, jak se modlila za to, aby Bůh zachránil život její malé sestry, když onemocněla rakovinou jater. Popsala, jak Bůh jejich modlitby vyslyšel a ona i její rodina vstoupili do Církve adventistů. Marii překvapilo, že tak prosté svědectví, jako bylo to její, může s pomocí Ducha svatého změnit srdce.

Bylo těžké, když rok skončil. Maria nechtěla opustit své misijní pole.

Pak ale našla nové misijní pole. Po návratu do Chile jí byla nabídnuta práce studentské poradkyně a učitelky na chilské adventistické univerzitě. Byla nadšená!

"Splnila jsem misii v Ekvádoru a teď je to moje misijní pole," řekla.

Část třináctého sobotního příspěvku, známého také jako čtvrtletní příspěvek na misijní projekt, bude v tomto čtvrtletí věnována Chilské adventistické univerzitě, kde Maria vyučuje. Univerzita plánuje otevřít středisko adventistické dobrovolnické služby, které bude každoročně vysílat 30 misionářů do různých částí světa. Centrum bude mít pět učeben pro přípravu studentů na misionáře a posluchárnu s 250 místy. Děkujeme, že plánujete štědrou oběť.