Sophiina oblíbená kniha

V bulharské Sofii se dvouletá holčička jménem Sophia v adventistické mateřské škole „Colorful Hope“ zamilovala do biblických příběhů. Její pozoruhodná paměť, duchovní vnímavost a láska k Písmu dojaly její učitele i rodinu – a ukázaly, jak Bůh dokáže oslovit i ta nejmladší srdce.

Sophia byla inteligentní a vnímavá dvouletá holčička z Bulharska. Doma o Bohu nikdy neslyšela, protože její rodiče neměli o náboženství žádný zájem. Její rodiče však slyšeli chválu na mateřskou školku Církve adventistů sedmého dne v bulharském hlavním městě Sofii a byli přesvědčeni, že by ji Sophia měla navštěvovat.

Sophia si okamžitě zamilovala biblické příběhy, které každé ráno ve školce poslouchala. Příběhy vnímala s velkým zaujetím a brzy se mnohé z nich naučila nazpaměť.

Když byly Sophii tři roky, dokázala již nacházet souvislosti mezi biblickými příběhy. Jednoho dne učitelka přečetla příběh o Samsonovi a vyprávěla o tom, jak zlí Filištínci Samsona zajali a uvěznili.

„Ach, ti Filistínci!“ řekla Sophia. „Filistínci jsou ti, odkud pocházel Goliáš.“

A měla pravdu! Filištíni, kteří zajali Samsona, patřili ke stejnému národu, z něhož později v době krále Saula a Davida vzešel obr Goliáš.

Sophiina poznámka ohromila její učitelku. Byla to opravdu pozoruhodná holčička.

Jednoho dne poslala Sophiina matka učitelce fotografii, na které Sophie listuje v dětské knížce s lekcemi sobotní školy Církve adventistů sedmého dne. Učitelka byla překvapená, protože tu knihu rodině nedala.

„Kde jste tu knížku sehnali?“ zeptala se učitelka.

Ukázalo se, že tu knihu Sophii dala neznámá osoba v nákupním centru.

Sofii se ta kniha s lekcemi pro sobotní školu velmi líbila. Její nejoblíbenější knihou však byla dětská Bible, kterou jí dala učitelka ve školce. Vzala si Bibli domů a každý den si prohlížela její barevné obrázky. Když listovala stránkami, vzpomínala si na biblické příběhy, které slyšela ve školce.

Jednoho dne si pak učitelka všimla, že Sofie chodí po školce s další Biblí – malou červenou knížkou – v rukou. Nosila ji s sebou celý den. Nakonec se učitelka zeptala: „Proč nosíš tuhle Bibli všude s sebou?“

„Je to moje nejoblíbenější knížka,“ řekla Sofie. „Je mi smutno, že ji nemám doma. Teď pojedu k babičce a budu se s touhle knížkou muset rozloučit.“

Učitelka byla překvapená. Věděla, jak moc má Sofie ráda svou dětskou bibli doma. Ta malá červená bible měla velmi drobný text a neobsahovala tak hezké obrázky jako ta dětská. Ale toho dne se Sofie rozhodla, že ta červená bible je její nejoblíbenější – a nechtěla se s ní rozloučit.

Když toho odpoledne Sofie odcházela ze školky, učitelka jí tu malou červenou bibli darovala. Sofie byla nadšená. Vzala si ji domů a o víkendu ji pak odnesla k babičce.

„Těším se, až uvidím, jak se Sofie bude vyvíjet,“ řekla její učitelka Maria. „Má velmi hluboký vztah k Bohu. Právě dnes se během našeho ranního bohoslužebného shromáždění modlila za naše město a za rostliny v naší školce.“

Část sbírky z tohoto čtvrtletí umožní mateřské škole „Colorful Hope“ (Tzventna Nadezhda) přestěhovat se z pronajatých prostor do vlastní budovy v Sofii. Více než polovina dětí, které sem chodí, pochází z rodin, které nejsou členy Církve adventistů sedmého dne. Někteří z nich v Boha nevěří. Děkujeme vám za vaši velkorysou podporu tohoto projektu v Bulharsku, který mění životy.

Automatický systém — Misionářské příběhy