Síla modlitby

V Rakousku se mladý Nandor šest měsíců každý den modlil, aby mohl navštěvovat adventistickou školu v Bogenhofenu. Bůh mu otevřel cestu tím, že mu zajistil dům v blízkosti kampusu – nečekaná odpověď, která mu umožnila přestoupit na tuto školu, najít si nové přátele a rozvíjet se v prostředí zaměřeném na Krista.

Nandor chodil v Rakousku do veřejné školy a vůbec se mu tam nelíbilo. Ostatní chlapci používali sprostá slova a po škole se často chovali ošklivě. Někteří z nich ho dokonce děsili – byli prostě zlí.

Nandor si opravdu přál, aby mohl chodit do jiné školy.

Pak se v kostele doslechl o škole Církve adventistů sedmého dne v Bogenhofenu.

„Máme tu školu,“ říkali lidé. „Nandor by tu mohl studovat.“

Nandor toužil chodit do adventistické školy, ale připadalo mu to jako nesplnitelný sen. Bydlel v městečku poměrně daleko od Bogenhofenu. Cesta autem trvala 50 minut tam i zpět a pro jeho rodiče by bylo obtížné ho každý den vozit tam a zpět.

Nandor tam ale opravdu chtěl chodit. Začal se tedy modlit – upřímně a každý den.

„Drahý Bože, mohu prosím chodit do adventistické školy?“ prosil.

Modlil se každý den po dobu šesti měsíců.

Pak jednoho dne se otec s matkou rozhodli, že by se měli pokusit přestěhovat. Kdyby se jim podařilo najít dům blíž ke škole, mohl by Nandor do ní chodit. Najít takový dům však nebylo snadné. Mnoho lidí chtělo bydlet poblíž školy. Nandor tedy ke svým modlitbám přidal ještě jednu prosbu.

„Drahý Bože, prosím, pomoz nám najít dům,“
modlil se.

A pak se stalo něco úžasného. Jeden muž zavolal Nandorově mamince, aby jí řekl o domě na prodej poblíž školy.

Nandorova matka sdílela své telefonní číslo v kostele v naději, že jí někdo zavolá, pokud se doslechne o nějakém domě na prodej. Tento muž její číslo dostal a vzpomněl si na ni, když ten dům uviděl.

„Našel jsem dům,“ řekl. „Možná je pro vás.“

Matka byla nadšená a hned se tam jela podívat. Bydlela tam starší žena, která vyšla ven, aby ji přivítala.

„Slyšela jsem, že prodáváte svůj dům,“ řekla matka.

„Ach ano, pojďte dál,“ odpověděla stará paní.

Brzy se ten dům stal Nandorovým novým domovem.

Mnoho lidí v kostele bylo překvapeno, když se dozvěděli, že se Nandor se svou rodinou přestěhoval do blízkosti školy.

„Nechápeme, jak jste ten dům získali,“ říkali. „Tolik lidí se sem chce přestěhovat, a vy ani nejste z této oblasti.“

Nandor však věděl, jak se to stalo. Modlil se a Bůh mu vyslyšel modlitbu.

Začal chodit do adventistické školy a brzy si našel nové kamarády. Nová škola byla úplně jiná než ta stará. Děti byly milé a zdvořilé a on se každý den těšil, až tam půjde. Každý den se modlil: „Děkuji ti, Bože!“

Nandor už chodí do adventistické školy dva roky – a nemohl by být šťastnější.

„Jsem velmi vděčný,“ řekl. „Modlil jsem se a dostal jsem dům i školu!“

Děkujeme vám za vaši třináctou sobotní sbírku, známou také jako čtvrtletní sbírka na misijní projekty, která pomůže více dětem poznat Boha, který vyslyší modlitby. Nandor studuje v Bogenhofenu, škole Církve adventistů sedmého dne v Rakousku, která obdržela část předchozího daru. Dar z tohoto čtvrtletí pomůže učit více dětí o Bohu v Interevropské divizi, do které patří i Rakousko. Děkujeme vám za plánování štědrého daru.

Automatický systém — Misionářské příběhy